S novým rokem platí nová pravidla pro výpočet odvodů na sociální, zdravotní a nemocenské pojištění, a to jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. Druhé skupiny se změn dotknou podstatněji, ale i zaměstnanci odvedou ze své mzdy vyšší částku než loni.
Co je pojistné na sociální zabezpečení?
Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Povinnost platit ho mají jak zaměstnavatelé a zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a lidé, kteří se důchodově pojistili dobrovolně. Je založené na pravidelném placení pojistného a peníze, které ČSSZ na pojistném vybere, tvoří příjem státního rozpočtu.
Za zaměstnance se platí všechny 3 složky (odvádí je zaměstnavatelé), u OSVČ je platba nemocenského pojištění dobrovolná. Pojistné se vypočítává na základě stanoveného procenta z vyměřovacího základu.
Pojistné u zaměstnanců
Pojistné na sociální zabezpečení se v případě zaměstnanců vypočítává ze součtu příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Zároveň mu je zaměstnavatel zúčtoval na základě zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském nebo jen na důchodovém pojištění.
Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance celkem 24,8 % z hrubé mzdy:
- 2,1 % na nemocenské pojištění
- 21,5 % na důchodové pojištění
- 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
Zaměstnanec sám platí na sociálním pojištění 7,1 % z hrubé mzdy (částku strhává přímo zaměstnavatel). Částka se skládá z:
- 0,6 % na nemocenské pojištění
- 6,5 % na důchodové pojištění
Novinkou od 1. 1. 2024 je tedy účast zaměstnance na nemocenském pojištění (dosud ho platil jen zaměstnavatel). Zvýšila se také částka průměrné mzdy a maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na částku 2 110 416 Kč. Ten byl dříve 72násobkem průměrné mzdy, nyní jen jejím 48násobkem.
Co když překročím max. vyměřovací základ?
Pokud základ zaměstnance přesáhne v daném roce maximální hodnotu vyměřovacího základu, pak se k situaci přistupuje podle toho, jestli šlo o překročení u jednoho nebo více zaměstnavatelů.
→ V případě jednoho zaměstnavatele zaměstnanec z přesahující částky pojistné neplatí (a to i pokud má u téhož zaměstnavatele více zaměstnání).
→ Pokud úhrn vyměřovacích základů zaměstnance u více zaměstnavatelů přesáhne maximální vyměřovací základ, považuje se za přeplatek na pojistném.